První písemná zmínka o Hluchově pochází z roku 1131. V roce 1134, tehdy psáno Glughovo, vypočítává se zboží náležící kostelu olomouckému jako odvod daní. Zhruba o 200 let později vlastnil panství hluchovské Budík z Hluchova, po něm pak páni z Konice. Roku 1385 dostal Hluchov od pánů z Konice Jarek z Hluchova za vojenské služby. Ten později přikoupil dvůr v Pěnčíně , a tak se stal svobodným pánem z Hluchova a Pěnčína. Po něm pak vlastnili hluchovský dvůr páni Švábenští ze Švábenic asi do roku 1527. Po nich pak páni z Perštejna a ze Šarova. V roce 1583 uvádí se hluchovský dvůr s pivovarem. V dalších letech se na panství hluchovském vystřídalo ještě mnoho majitelů, proto vzpomenu jen ty nejznámější. V roce 1686 František Ferdinand rytíř z Kukländeru, v roce 1733 František Pavel rytíř z Gugenbergu, 1759 Josef rytíř z Scherfenbergu, 1789 Josef Hrabě z Wallis, 1795 kupuje panství hluchovské ředitel moravských desek zemských Karel Motegl z Reichenfeldu. 1813 František rytíř z Weisenburku, 1852 August hrabě Sylva Taroucca. Po něm pak privilegovaná akciová společnost drahanovského cukrovaru. Hluchovský dvůr byl vždy zemědělskou usedlostí, ale měl v minulosti také svůj význam hospodářský. Kromě již zmíněného pivovaru byl zde též lihovar a v neposlední řadě nutno vzpomenout, že zde byl vybudován první cukrovar na Moravě.
Pro porovnání v roce 1834 žilo v obci 439 osob v 70 domech, na přelomu století 19 to bylo 540 osob v 97 domech. Rekordního počtu obyvatel dosáhla obec Hluchov v roce 1930, kdy ve 109 domech žilo 599 osob. V roce 1950 - 450 osob a k dnešnímu dni má obec Hluchov 330 obyvatel.
Pro vzdělání si hluchovští občané museli na základě rozhodnutí z 20. 10. 1788 docházet do farní školy v Čechách pod Kosířem, od roku 1817 byl do Hluchova vysílán učitelský pomocník z Čech Tomáš Surma. Poté byla v Hluchově zřízena národní škola střídavě jednotřídní nebo dvojtřídní. Měšťanskou školu navštěvovali žáci v Kostelci nebo Přemyslovicích. V roce 1975 byla pak národní škola v Hluchově zrušena. V dnešní době je z budovy školy zřízena mateřská škola.
Rád bych vzpomenul také významné osobnosti rodáky z Hluchova. Nejznámějším rodákem je farář Jan Vyhlídal, spisovatel Slezska a Hané a buditel slezský. Narodil se v Hluchově roku 1861 a zemřel ve Vyškově 1938. Dalším známým rodákem je malíř Vlastislav Bok, který se narodil v Hluchově v roce 1920 a zemřel v roce 1999 v Držovicích. Tento svérázný pán žil v Držovicích, ale velmi rád navštěvoval Hluchov. Jeho obrazy zdobí nejedno hluchovské obydlí. Osobně jsem ho znal a velmi rád jsem naslouchal jeho vyprávění o Hluchově v době jeho dětství.
Minulé století bylo poznamenáno dvěma světovými válkami a také naší obci se nevyhnuly oběti na životech. Z 1.sv. se nevrátilo 13 občanů hluchovských.
V průběhu 2.sv. byli gestapem zatčeni : Marie Augustinová, Josef Doležel, Rudolf Cejnar, Karel Kadlček, František Lysický, Marie Nováková, Jana Abjolonová, Ladislav Valach, Vojtěch Vyhlídal, František Kopřiva, Jan Musil, Bohumil Novák, Milan Valach a Růžena Valachová. Z nich se nevrátili: František Kopřiva, Jan Musil, Bohumil Novák, Milan Valach a Růžena Valachová.
Z novodobějších dějin byl v obci vybudován hřbitov v roce 1956 a první pohřbeným byl pan František Jurník nar. roku 1869 z č.p. 102. V roce 1957 bylo v obci založeno Z.D., které hospodařilo v prostorách bývalého velkostatku. Z dalších významnějších akcí mi dovolte připomenout zbudování místního rozhlasu, výbojkového osvětlení v obci, kanalizace, výstavbu nové hasičské zbrojnice, prodejny potravin, která bohužel dnes již k tomuto účelu neslouží, vybudování čekáren na autobusových zastávkách, chodníků a hřiště na malou kopanou s posezením a výčepem. Kompletně zrekonstruována byla také kaplička. V posledních letech pak vybudování plynovodu a vodovodu v obci.
V současné době v obci fungují čtyři dobrovolné spolky : hasiči, myslivci, zahrádkáři a sportovci. Z nichž nejstarším spolkem je SDH založeno v roce 1884.